Page 17 - index
P. 17
Město Kladno v 19. a 20. století prožívalo vacích škol a jako jedno z prvních měst požá-
období největšího rozkvětu. Nemělo však po- dalo o státní subvenci.
třebnou intelektuální základnu, a proto jeho
představitelé několikrát zažádali o povolení A podařilo se. Město obdrželo od státu
zřídit střední školu. Postupně na území měs- částku 600 tisíc korun, za podpory prvního
ta vznikala řada škol např. reálné gymnázium prezidenta T.G. Masaryka darovala městská
nebo vyšší průmyslová škola. Změnami pro- rada pozemek, kde kdysi stával důl Amálie.
cházelo i učňovské školství, které navazovalo Na stavbu přispěly peněžní ústavy, školní vý-
na dobrou předválečnou tradici. Společnou bor si ale přesto musel vzít komunální půjč-
snahou se stalo vybudování činné, aktiv- ku u Občanské záložny ve výši 1,4 miliónu
ní, tvořivé a pracovní školy. Připomeňme si korun, kterou posléze podle poměru učňů
na tomto místě, jak postupně vznikala budova uhradily jednotlivé obce. Kladno 70 procent,
naší školy, která k dnešnímu dni slaví úcty- Kročehlavy 20, Dubí a Rozdělov 5 procent
hodných 90 let. z celkové částky. Pouze velké průmyslové zá-
vody podle dostupných údajů na stavbu nové
Největším problémem kladenského uč- školy odmítly přispět.
ňovského školství v této době bylo umístění
výuky, protože chyběly prostory. Školní vý- Na stavbu školy byla vypsána veřejná sou-
bor kladenských pokračovacích škol proto těž a z dvaceti podaných návrhů vyšel vítěz-
od roku 1927 usiloval o postavení samostat- ně projekt kročehlavského rodáka Rudolfa
né budovy, ve které by byly sloučené všechny Černého, profesora Státní průmyslové školy
pokračovací školy včetně kupecké. Výjimkou v Praze, a tak vzniká významný objekt mo-
byla škola pro živnosti kovodělné, která měla derní architektury. Stavba je příkladem funk-
být připojená ke státní průmyslové škole. cionalistické architektury meziválečného ob-
Město pohotově využilo nově zřízeného fon- dobí. Vyznačovala se účelností dispozičního
du ministerstva školství pro stavbu pokračo- řešení, prostorností chodeb a schodišť i dob-
13
1930–2020
